V některých rodinách nejsou maminky tou nejvíce milující osobou. Některé svým toxickým chováním negativně ovlivňují život dítěte.
Většinou jsou lidé zvyklí číst a poslouchat o sladkých příbězích s hodnými maminkami, které své děti oslovují „broučku“ a každou chvíli je zahrnují polibky a objetími. jsou ochotné odložit své vlastní potřeby na druhou kolej, aby jejich nejmenší byli šťastní, usměvaví a bez starostí. Ovšem je tu i jiná kategorie maminek, o kterých se tak často nemluví. Tvrdé a manipulativní matky, které svým toxickým chováním své děti spíše týrají, než chrání. Zde jsou dva šokující příběhy o vyrůstání s takovou matkou.
Dělala jsem je to, co chtěla ona
„Když jsem byla malá, byly jsme si s matkou velmi blízké, možná až příliš. Když nastoupila moje puberta, negativně to začalo ovlivňovat náš vztah. Nesouhlasila s ničím, co jsem dělala. Jak jsem četla, jak jsem se oblékala, odsuzovala dokonce i způsob, jakým jsem mluvila. Každá naše hádka končila slovy, že ona sama ví nejlépe, co je pro mě nejlepší, vše dělá jen pro mé dobro.
Studovala jsem vysokou školu dle jejího výběru, odpromovala a začala pracovat. Pak jsem potkala svého manžela, který změnil celý můj život. Ovšem život i mé matky. Celou dobu se mě snažila přesvědčit, že tento muž pro mě není dobrý a že vztah s ním mě nakonec zničí. Moje zoufalství dosáhlo do bodu, odkud není návratu, když jsem jí řekla, že odcházím z domu, abych zůstala s ním.
Pláč, hysterie, prosby, obviňování, to všechno dohromady. Použila snad všechny své zbraně, aby mě udržela doma. Tvrdila, jak mě miluje, co všechno pro mě už udělala a já ji i přesto opouštím. Vymanit se z jejího dusivého sevření, které na mě uvalila, vyžadovalo obrovskou psychickou sílu.
Bez ohledu na to, kolik let už uplynulo, i když jsem se vdala a měla vlastní děti, stále se na mě dívala s hořkostí a při každé příležitosti mi předhodila, že jsem ji opustila. Tento vztah nám vydržel až do konce, už je to 8 let, co jsme byly naposledy v kontaktu. Myslím, že jsem se snažila dost, ale musí se snažit i druhá strana. Tento trn si v sobě ponesu už navždy.“
Milovala jen sebe a využívala mé nejistoty
„Moje máma byla jednou z nejkrásnějších žen. Vždy upravená a koketní, i když vyrazila jen do supermarketu. Všichni moji spolužáci ji obdivovali, když mě vyzvedávala ve škole nebo se přišla zeptat, jak si vedu. Usměvavá a se smyslem pro humor, každý ji považoval za dokonalou mámu. Tak to ovšem nebylo.
Jakmile se za námi zavřely dveře domu, proměnila se v ledovou královnu, která si pohrávala s mým sebevědomím. Dodnes si pamatuji, jak zbytečná jsem se cítila pokaždé, když jsem dostala špatnou známku. V podstatě mi dávala najevo, že nic neumím. Pamatuji si také, jak mi často říkávala, že pokud nezhubnu, ať si obleču cokoli, budu vypadat jako pytel brambor.
Když jsme celá rodina seděla u jednoho stolu, neustále opakovala, ať tolik nejím a také něco nechám pro ostatní. Když jsem končila studium, řekla mi, budu-li se snažit zhubnout a vypadat jako ona, budeme si lépe rozumět. A tehdy jsem si uvědomila, že s touto ženou už nechci mít nic společného. Vždy jsem cítila potřebu být perfektní, aby mě milovala.
Mýlila jsem se. Tato žena milovala jen sebe. Ve svých 25 letech jsem s ní přerušila veškerý kontakt. Když jsem porodila svou první dceru, pochopila jsem, co znamená být matkou, a myslím, že přesně proto jsem jí nikdy nedokázala odpustit.“
Zdroj: Newsitamea
