Příběh, který může napsat jen sám život. Když vdovec probíral věci po své milované manželce, narazil na staré dopisy, jež odhalily tajemství, které před ním manželka tajila 50 let.
Milovaná žena odešla a on postupně dělal pořádek ve všech šuplatech i krabicích. Probíral se starými fotografiemi a písemnostmi a vzpomínal na svou ženu. Jejich manželství bylo šťastné a Toni Trapani si na ni nemohl nikdy stěžovat. Teď však našel schované dopisy, které před ním jeho žena schovala. Dlouho se z překvapivého zjištění nemohl vzpamatovat. Věděl však, že musí jednat a všechno napravit.
Našel staré dopisy, které nikdy nečetl
Téměř 60 let byli svoji. Jediné, co jim chybělo ke štěstí, byly děti. Mnoho let se pokoušeli, ale štěstí se na ně nikdy neusmálo. Nakonec se smířili s tím, že zůstanou bezdětní, a strávili společně spokojené stáří. Když teď Toni držel v ruce více než 50 let starý dopis, který jeho žena schovala, zjistil, že všechno mohlo být úplně jinak.
Dopis byl adresovaný jemu, ale on ho nikdy neviděl. Byl z roku 1959 a psala ho jeho bývalá přítelkyně, se kterou se stýkal před tím, než poznal svou ženu. „Drahý Toni, vsadím se, že jsi překvapený, že ti po tolika letech píšu. Dnes v noci jsem o tobě přemýšlela, stejně jako mnoho předchozích. A tak jsem si řekla, že ti napíšu a zjistím, jak se máš,“ začínal dopis.
Okamžitě se pustili do pátrání
Další odstavec poslal Toniho do kolen: „Toni, prosím, nebuď naštvaný – mám malého kluka. Nyní je mu pět let. Má krásné oči a černé vlasy. Snažím se ti říct, že je to tvůj syn. Prosím, jestli dokážeš ve svém srdci najít odpuštění, přijď ho navštívit. Každý den se ptá, kde je jeho otec, a věř mi, už nevím, jak bych mu na to odpověděla. Byla bych ti navždy vděčná, kdyby ses na něj přišel jen podívat. Modlím se za tvou odpověď.“
Dopisů od jeho bývalé přítelkyně bylo ještě několik, v každém ho prosila o to, aby se přijel na malého podívat. Korespondence později ustala a bylo jasné, že se matka smířila s tím, že Toni jednoduše o svého syna zájem nemá. S šokující informací se Toni svěřil své rodině. Jeho neteř pak zahájila rozsáhlou pátrací akci. Jméno jeho syna bylo Samuel Dwayne a věděli, že nejspíš bude někde v americké Pensylvánii. Facebook nakonec zafungoval a jim se ztraceného syna povedlo skutečně vypátrat.
Jejich setkání natočili kamery
Jejich první setkání proběhlo před televizními kamerami, protože takový příběh se skutečně neděje každý den. Samuel žil celý život v domnění, že o něj jeho otec nemá zájem, a to ho samozřejmě poznamenalo. Bylo mu už přes šedesát, ale zjištění, jak to bylo ve skutečnosti, pro něj bylo i po tolika letech velmi úlevné. Jejich setkání bylo velmi emotivní. Samuel poznamenal, že pro něj má toto setkání nesmírný význam. Jako by se konečně zaplnila ta prázdnota, kterou celý život v sobě pociťoval.
Když se ptali Toniho, jaké to je poprvé vidět svého syna, odpověděl: „Cítím se asi jako ten, který vítá novorozeného syna.“ Oba k sobě okamžitě pocítili silnou náklonnost. Ani jeden nepochyboval, že ten druhý je pro něj ztraceným dílkem do skládačky. V podstatě okamžitě tak začali dohánět léta, jež jim osud nedopřál.
V příběhu nastal další zvrat
Tady by mohl příběh skončit, ale došlo v něm k dalšímu překvapivému zvratu. Toni podstoupil test otcovství, aby své pouto stvrdili. K překvapení všech se však výsledek vrátil negativní. Neexistovala šance, že by Samuel byl Toniho syn. Tato zpráva Samuela poslala do kolen. I přes toto zjištění byli oba muži v každodenním kontaktu. Toni nechtěl ani na chvíli připustit, že by Sam nebyl jeho synem, a řekl mu: „Nezajímá mě, co tam píšou. Já vím, že jsi můj syn.“ Sam se vzdal pátrání po svém skutečném biologickém otci a přijal Toniho jako otcovskou figuru ve svém životě, který teď prožívají společně.
Zdroj: Newsner
