Jeho představa dětské hry je taková, že si s mámou začnou probírat násobilku. Malý génius je na hony vzdálený tomu, co byste si představili pod pojmem „čtyřleté dítě“.
Loni se stal nejmladším členem britské Mensy. Přijat byl, když mu byly tři roky a osm měsíců. V přijímacím testu získal 139 bodů ze 160. Jeho rodiče věděli, že je chytřejší než jeho vrstevníci, ale že až tak, to je samotné překvapilo. Budoucí lékař má ještě mnoho času na to, aby své rodiče i okolí nadále překvapoval neuvěřitelnými schopnostmi.
V Mensa testu získal 139 bodů
Malý Teddy Hobs se narodil rodičům Beath a Willovi před čtyřmi lety. Má další tři sourozence, a tak rodiče měli s čím srovnávat. Velmi záhy jim bylo jasné, že jejich syn bude více napřed než ostatní děti. Ve dvou letech se totiž naučil sám číst. V současnosti čte naprosto plynně na rozdíl od vrstevníků, kteří sotva znají pár písmenek.
Má také zálibu v cizích jazycích a umí napočítat do sta v šesti z nich: mandarínštině, velštině, angličtině, francouzštině, španělštině a němčině. Loni se také dostal do prestižního klubu Mensa, který sdružuje 2 % nejchytřejších lidí. Podmínkou pro přijetí je IQ nad 130. Chlapec získal 139 bodů a stal se tak nejmladším členem v necelých čtyřech letech.
Chtěl by být lékařem
„Věděli jsme, že dokáže věci, které jeho vrstevníci nedokázali, ale nemyslím si, že jsme si uvědomili, jak dobrý je,“ řekla Beth poté, co se dozvěděli o přijetí jejich syna do Mensy. Podle maminky se její syn v podstatě nevěnuje činnostem, které jsou typické pro takto staré děti. Nehraje hry, ani se nedívá na televizi. Představa jeho hry je učení se násobilky.
„Má představu, že se v budoucnu stane lékařem, ale když se ho zeptáte, čím chce být, odpoví jen, že se zatím chce soustředit na to, aby byl sám sebou,“ doplňuje maminka. Teddy si v nejbližší budoucnosti plánuje přečíst knihy o Harrym Potterovi. Přestože by ji bez problémů zvládl už teď, jeho rodiče si zatím myslí, že je na Harryho Pottera ještě příliš malý.
Geniální děti to nemají jednoduché
Teddy má tak potenciál vést úspěšný život, a obohatit tak i zbytek společnosti. Přestože genialita a vysoké IQ se obecně považuje za výhodu, má i své stinné stránky. Velmi nadané děti to tak často vůbec nemají jednoduché. S rychlým vývojem částí mozku zodpovědných za logické myšlení často nekorespondují části zodpovědné za emoce. Geniální děti tak mohou mnohem hůře zvládat své emoce a vykazují až obsedantní přístup k předmětu jejich zájmu. Často se tak potýkají s nepochopením vrstevníků, sociálním vyloučením i šikanou.
Zdroj: Parenting