Reálný stav vaší mysli prozrazují především vaše myšlenky. I když se často snažíte dělat všechno pro to, aby na vás nebylo vidět, že se utápíte ve smutku a nemůžete si sami pomoct.
Cílem posledních let bylo odhalit, kdy a jak se lidé cítí zaseklí a nešťastní mnohem víc, než si jsou ochotní přiznat. Obvykle je pro většinu lidí celkem snadné vnímat, když se do deprese nebo podobného stavu propadá někdo z kolegů nebo přátel. Jakmile ale dojde na vás samotné, tápete ve tmě. A co je ještě horší, snažíte se zjevné znaky ignorovat a často je přičítáte něčemu jinému, říká lékař Timothy J. Legg.
V pasti stereotypů
Ve společnosti převládají o podobě depresí velmi nepřesné stereotypy. Podle nich je takový člověk smutný a uzavřený, což ale ve skutečnosti neplatí. Může jít i vašeho pracovitého kolegu, učitele ve škole vašich dětí nebo usměvavou pokladní v hypermarketu. I když jsou lidé profesionálem hodnocení na vysoké škále depresivních znaků, na přímou otázku ohledně vlastního pocitu odpoví negativně. Lidé totiž velmi dobře umí klamat sebe samé.
Naprosté odpojení
Ztratili jste kontakt se vším, na čem vám kdy záleželo. Vaše hodnoty a směr života vás jen dezorientují a nedokážete najít jakýkoli pevný bod. Smysl a účel jakéhokoli konání jsou ty tam a naprosto netušíte, proč byste se něčím takovým měli zabývat.
Pobyt ve vakuu
Před vámi se otvírá zvětšující se propast mezi tím, co si přejete, a momentálním stavem, tedy kým jste a kým chcete být. To nemusí být nutně špatné, protože to většinou funguje jako motivace ke změně a vlastnímu růstu. V případě depresí je to ale nadmíru stresující a beznadějné a zvyšuje to kompletní pesimismus ohledně vašeho vlastního života.
Nabíjení negativních myšlenek
Snažíte-li si ve stresu vysvětlit, co se s vámi vlastně děje, vybíráte si hlavně ta negativní a pesimistická vysvětlení. Vaše mysl je totiž hodnotí jako jediná dostupná a legitimní. Točíte se tím pádem v kruhu, protože nabíjíte negativitu a odmítáte cokoli pozitivního. Neúnavně tak udržujete vzorec, který spouští a posiluje sebe sama.
Sebeničení a destrukce
Výše zmíněnému chcete uniknout, proto se uchylujete k opakujícímu se chování. To vás totiž od těchto myšlenek odvede. Obvykle jde o nakupování, hazard, jídlo, drogy, alkohol nebo kouření. Ve vážnějších případech se řežete žiletkou nebo uvažujete o sebevraždě.
Zoufalý cyklus bez konce
Ocitáte se v začarovaném kruhu, protože dočasná úleva vás nakonec zanechá ve stavu ještě horším, minimálně stejném. A po čase potřebujete silnější stimuly, abyste vůbec dokázali nějak fungovat. Nemluvě o tom, že popsané metody vedou k dalším problémům, které celkovou kvalitu života dále srážejí.
Vězení z myšlenek
Asi předpokládáte, že štěstí je normálním lidským stavem a že to, že se cítíte jinak, je vaše chyba. Právě to ale způsobuje uzavření, které se postupně zhoršuje. Zní vám to povědomě? Probouzíte se každý den s jasným vědomí, že to potřebujete jen nějak přetrpět?
Krok ke změně
V první řadě je potřeba mít soucit sám se sebou. Člověk je totiž mistr v sebemrskačství a shazování sebe samého mu dělá podivným způsobem dobře. Poté naprosto upřímně zhodnoťte, kam vás ony černé myšlenky reálně posunuly. Pomohly vám v něčem? Vytvořili jste na jejich základě něco konstruktivního? Stojí vás víc, než z nich získáváte? Přijměte aktuální stav a udělejte malý krůček jinam. Pak další, další a další.
Zdroj: Healthline, Healthline
