Velikonoce jsou největšími křesťanskými svátky, kdy se připomíná vzkříšení Ježíše Krista. Slaví je však i nevěřící lidé jako oslavu příchodu jara a nového života.
Svátky jara slavili už staří Slované nebo Germáni. První významné organizované svátky tohoto období se objevily u Židů. Pesach, svátek nekvašených chlebů, je oslavou odchodu Židů z egyptského otroctví. Velikonoce, jak je slavíme my, jsou pak směsicí lidových zvyků, které se postupně začleňovaly do křesťanského pojetí Velikonoc. Některé velikonoční symboly tak odkazují spíše na pohanské oslavy jara než na Ježíšovo vzkříšení.
Každý rok připadají Velikonoce na jiné datum
Velikonoce jsou pohyblivým svátkem. Každý rok připadají na jiné datum. Kristovo utrpení podle křesťanské tradice proběhlo po jarní rovnodennosti a následném prvním jarním úplňku. První neděle po jarním úplňku tedy připadá na neděli velikonoční. Oslavám Velikonoc předchází 40denní období půstu, které začíná Popeleční středou. Půst je zakončen pašijovým týdnem, kdy každý den má svůj název a pojí se s ním určité zvyky.
Velikonoční zvyky podle dnů
Květná neděle odkazuje na příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma. Kostely se zdobí květy odkazujícími na palmové listy, kterými lidé Ježíše vítali. Doma by se tak měla ve váze objevit větvička kočiček nebo ta vrbová.
Modré pondělí – v tento den se nepracovalo a v kostelech se vyvěšovaly modré nebo fialové látky. Hospodyňky měly začít s úklidem.
Šedivé úterý odkazuje na prach. I tento den byl věnován úklidu a měly se důkladně vymést všechny pavučiny.
Škaredá středa nebo také sazometná nebo černá středa. Je dnem, kdy Jidáš Ježíše prozradil za 30 stříbrných. V tento den se vymetaly komíny, a kdo se mračil, tomu to zůstalo po celý rok.
Zelený čtvrtek, poslední večeře Ježíše Krista. V tento den se jí zelená jídla jako špenát, kopřivy, hrách nebo fazole. Smetí z úklidu se pak nosilo na křižovatky cest, aby se v domě nedržely blechy.
Velký pátek je nejsmutnějším dnem Velikonoc. V tento den byl Ježíš vyslýchán a ukřižován. Podle pověstí se v tento den otevírají hory a vydávají své poklady. Na Velký pátek se nesmělo nic půjčovat, protože by to do domu přineslo smůlu. Nechodilo se ani prát prádlo k potoku, protože by bylo smáčené Kristovou krví.
Bílá sobota, den ukládání Krista do hrobu. Doma se především vařilo. Pekli se beránci, mazance a jiné obřadní pokrmy. Muži pletli pomlázky, ženy zdobily vajíčka.
Velikonoční neděle, Boží hod velikonoční, je vrcholem liturgického roku. Oslavuje se Ježíšovo zmrtvýchvstání. Lidé v tento den nechávali velikonoční pokrmy posvětit v kostele. Každý, kdo v ten den přišel na návštěvu, musel dostat od hospodyně posvěcený pokrm.
Velikonoční pondělí, kterému se také říkalo červené. V tento den se mělo darovat červené vejce, jež mělo odkazovat na krev Ježíše Krista. Chlapci se v tento den vydávají s upletenou pomlázkou koledovat a vyšlehat dívky. Ty jim na oplátku darují malovaná vejce a pentle. Pomlázka odkazuje na slovo omlazení. Dívkám tak mělo vyšlehání jarním proutkem přinést svěžest, pružnost a zdraví. Tradice koledování se liší podle krajů i jednotlivých vesnic. Někde se děvčata polévala vodou, jinde naopak děvčata polévala vodou chlapce.
Zdroj: Nová Pláň
