Občas malé děti vymyslí něco, nad čím rodičům zůstává rozum stát. Jsou totiž stvořeními bezprostředními. Jejich myšlenky bývají pro dospělé z větší části nepochopitelné, avšak při určité trpělivosti je možné si všechno dát do souvislostí. Tento příběh vypráví o jisté matce z Anglie, která svému synovi dokázala nastavit zrcadlo. On vyžadoval poplatky za běžné denní činnosti, ve výsledku je ale nedostal. Přišlo k němu něco mnohem cennějšího.
Seznam denních činností za poplatky
Matka uklízela ve večerních hodinách nádobí v kuchyni, když v tom k ní přistoupil její malý syn. V ruce dřímal jakýsi papír se seznamem různých položek. Žena si tedy utřela ruce a přečetla si to, co ji chlapec napsal. Na papíru stálo tohle:
- Za posečení trávníku požaduji 123 korun.
- Za kompletní úklid svého pokoje požaduji 25 korun.
- Za to, že jsem šel nakoupit chci 25 korun.
- Za vynesení odpadků požaduji 12 korun.
- Protože jsem dostal pochvalu ve škole, zasloužím si 25 korun.
- Za zahrabání posekané trávy pak požaduji 49 korun.
A na závěr vzkazu stálo: „Celkem mi tedy dlužíš 259 korun“. Když si celý seznam matka malého chlapce přečetla, nestačila se divit. Na syna chvíli mlčky hleděla, pak vzala do ruky tužku a na papír začala něco psát.
„Nastavení zrcadla“ probudilo malého chlapce z deziluze
Překvapená matka mohla celou situaci vyřešit tak, že by svému malému synkovi vyčinila, avšak byla mnohem důmyslnější. Stála totiž o to, aby si chlapec uvědomil své počínání, které je nespravedlivé.
Proto na papír napsala: devět měsíců jsem tě nosila ve svém břiše – bez poplatku, celé dny a večery jsem u tebe seděla, starala se o tebe – bez poplatku, prožívala jsem bezesné noci, když se ti přitížilo a modlila se, abys byl brzy v pořádku – bez poplatku, dělala ti radost hračkami, oblékala tě, krmila, utírala ti nos – bez poplatku.
Když to tedy shrnu, celkové náklady za mou lásku činí nula korun. Když chlapec dočetl maminčin dlouhý seznam, začaly mu po tvářích stékat slzy. Uvědomil si totiž, co tím vším chtěla jeho maminka říct.
Vyřknul jen: „Miluji tě, mami!“ Pak si ještě vzal tužku do ruky a napsal – zaplaceno v plné výši. Tato lekce vedla k tomu, že se hoch nad svým počínáním opravdu zamyslel. Jeho matka se zachovala velice výchovným způsobem, což by možná nedokázal každý. Jak byste reagovali na takový vzkaz od svého dítěte vy?
