Péče o děti je pro většinu dospělých naprosto přirozená, zejména když jsou malé a bez jejich pomoci a starostlivosti se neobejdou. Když jsou ale děti větší, vyvstává otázka, nakolik jim další cestu ulehčovat a nakolik je postupně zapojovat do běžného života, v němž jsou již povinnosti a také odpovědnost za vlastní rozhodování a jednání.
Zdá se, že dnešní doba rodiče v tomto ohledu rozděluje. Pokud však patříte k těm, kteří pro své děti udělají „maximum“, aniž by je vedli k tomu, že jde především o ně a jejich snahu, a jejich zapojení, může se vám stát, že budete řešit podobný problém jako matka, o které je dnešní příběh. Je ovšem otázkou, jestli budete schopni rozhodnout se tak, jako ona.
Syn a jeho netrpělivá povaha
Žena, která je ústřední postavou příběhu, má několik dětí a nejmladší z nich je syn. Po studiu na vysoké škole získal první práci, zamiloval se, a protože byl odjakživa impulzivní a nerad čekal, požádal přítelkyni velice brzy o ruku. Matka nebyla jeho rozhodnutím právě nadšená, protože si uvědomovala, že toto vše přichází příliš brzy. Jejich současná situace byla plná rizik, která si sami neuvědomovali, ale ona je viděla:
- neměli kde bydlet
- neměli dosud žádné úspory, protože se jednalo o synovu první práci a jeho přítelkyně dosud studovala, a navíc
- nebylo vůbec jisté, že se mu podaří si práci udržet.
Syn však na tyto argumenty neslyšel a svatbu si prosadil.
Synův „dokonalý“ plán
Novomanželé si pronajali byt, ale už po krátkém čase došli k tomu, že by si chtěli našetřit na vlastní bydlení, aby nemuseli platit každý měsíc nájem. Syn nakonec dovedl tento plán k „dokonalosti“, když vymyslel, že by se matka mohla přestěhovat na chatu na venkov a on se ženou by se mohl nastěhovat do jejího bytu.
Takto by nemuseli platit nájem a rychleji by ušetřili peníze na nové bydlení. Syn byl nadšený dokonalostí svého plánu a spěchal s ním seznámit také matku. Vše jí vysvětlil a dodal, že na venkově jí nebude nic chybět, protože v chatě se dá topit v kamnech a ve studni bude mít vždy čerstvou vodu. Navíc, venkovský vzduch jí jistě udělá dobře.
Matčino rozhodnutí
Syn si byl jistý, že matka bude souhlasit, plán byl přece skvělý a vše do sebe logicky zapadalo. K jeho úžasu však matka tento návrh zcela kategoricky odmítla. Měla svůj byt ráda a zejména po smrti manžela jej považovala za svůj skutečný domov plný krásných vzpomínek, kde se cítila opravdu dobře. Navíc, pracovala ve městě a dojíždění z chaty by pro ni bylo velice nepohodlné.
Zejména však věděla, že jakmile by se syn se ženou nastěhovali do jejího bytu, ztratili by motivaci šetřit si na vlastní bydlení a z přechodného stavu by se stal stav trvalý. Byla rovněž přesvědčená o tom, že určité úsilí o získání vlastního bydlení může syna se ženou ještě více spojit a společného místa pro život si pak budou úplně jinak vážit.
Syn se ženou s ní po tomto rozhovoru nějakou dobu nemluvili a vzájemné vztahy ochladly, ale snad i oni časem pochopí, že jim matka vlastně velice pomohla a že její rozhodnutí nebylo nijak namířeno proti nim, ale právě naopak.
