Johanna a Jan jsou manželé už 64 let. Ačkoliv jejich vztah od začátku nebyl idylický, oba pevně věří tomu, že pokud dva lidé opravdu chtějí být spolu, vždy najdou způsob, jak toho dosáhnout.
Jak to celé začalo? Jan požádal Johannu o ruku pár let po druhé světové válce. Ta se tehdy nechtěla ani vdávat, ani mít děti – po zkušenostech s hrůzami války ani po jednom netoužila. Dohodli se tedy, že si nechají tři měsíce na rozmyšlenou, a pak se oba rozhodnou. Už tenkrát si oba začali myslet, že jejich manželství nebude fungovat.
Připravovali se na to, že jeden začne podvádět
Nakonec se však přece jen vzali. Aby předcházeli tomu, že jeden z nich začne druhého podvádět, vymysleli si některá opatření. Například to, že nikdy nepojedou na dovolenou odděleně, nebudou se potkávat v kavárně s jinými lidmi a oba měli právo zamezit schůzce partnera s jiným člověkem. Oba dva zkrátka předpokládali nejhorší možný scénář a snažili se ho všemi způsoby eliminovat.
Ke konfliktům samozřejmě dochází v každém manželství. Johanna nesnášela, když na ni její muž zvýšil hlas, ačkoliv se to stávalo zřídka. V takovém případě ale okamžitě musel odejít do komory a zůstat tam zavřený. Oba dva se pohybovali v divadelním prostředí, kde bylo podvádění a rozvody denním chlebem.
Každý potřebuje trochu soukromí
Ostatní divadelníci nikdy neuvěřili, že by jejich vztah mohl být věrný a monogamní. Bylo to pro ně něco tak neuvěřitelného, že to považovali za vtip. Jan ani Johanna však v tomto ohledu nedělali kompromisy a opravdu si byli věrní. Když se později odstěhovali na venkov, ponechali si oddělené pokoje, kam nikdo jiný nesměl. Manželský pár tvrdí, že v manželství každý potřebuje své soukromí a právo na své vlastní místo.
Podle Jana je dalším důležitým aspektem spokojeného manželství sex, a to i v pokročilejším věku. Podle jeho přesvědčení trvá manželství tak dlouho, jako trvá sexuální život. I v případě konfliktů je podle něj nutné nejprve urovnat sexuální rovinu a až pak se zabývat ostatními problémy. A sexu by se lidé neměli vzdávat ani po šedesátce či sedmdesátce.
Nepotřebujete nového partnera, jen jiné prostředí
Pro utužení jejich vztahu fungovaly i různé výlety a cestování. Mohli se tak vzájemně podělit o své dojmy a získávat nové vzpomínky. Velkou roli hrají také změny minimálně jednou ročně, ať už jakékoliv. Třeba jen vymalování místností nebo přestavení nábytku jim vždy dokázalo vlít novou energii do života. Oba svorně tvrdí, že lidé nepotřebují nové partnery, potřebují jen změnit prostředí. Psychika je velmi ovlivněná novým oblečením, designem interiéru, novými okolnostmi.
Poslední jejich radou je, že si pár vždy musí najít nějaký důvod radovat se – například oslavit každé výročí svatby. Jan a Johanna se po 32 letech vzali znovu, v kostele, což nastartovalo zcela novou etapu jejich života. A oba dva jsou spolu i nadále velmi šťastní.
