Určitě už jste někdy přemýšleli nad tím, proč vás zrovna ten či onen člověk nemá rád. Jako společenská stvoření jsme totiž naprogramovaní k tomu, abychom hledali spojení a své místo ve společnosti.
Nikdy nebudeme oblíbení úplně u všech lidí, které potkáme. Pokud je pro vás obtížné tento fakt přijmout, zkuste se řídit následujícími radami, které vám pomohou se se situací vyrovnat. Možná dokonce dospějete k názoru, že nelibost ostatních není vždy na škodu. Zásadní je uvědomit si svou hodnotu a zůstat věrný svým postojům, protože tím ukazujeme své pravé, autentické já.
Konec předstírání
Pokud najdeme odvahu připustit si, že nás někdo nebude mít rád, dokážeme se více spojit se svými myšlenkami a pocity. Už nemusíme předstírat, že se nám něco líbí a utlačovat své skutečné emoce jen proto, abychom byli přijati. Tím, že budeme sami sebou bez ohledu na vnější okolnosti, prokazujeme službu sobě i ostatním. Máme pak větší šanci rozvíjet hluboké vztahy, ve kterých se nepotřebujeme měnit nebo usilovat o přízeň.
Neustálé snahy o to být přijatí za každou cenu vyžadují čas a energii, kterou bychom mohli využít na něco kreativnějšího a produktivnějšího. Člověk je naprogramovaný, aby hledal pohodlí a komfortní zónu, protože pak se cítí v bezpečí. Nedostatek pohodlí doprovázený nepřijetím ostatních lidí nás staví do obtížné situace, na druhé straně dává prostor osobní evoluci.
Proč je pro vás oblíbenost tak důležitá?
Akceptovat, že nás někdo nemá rád, lze pomocí tří jednoduchých bodů. Zaprvé se začněte ptát sami sebe na důležité otázky: Proč je pro mě tolik důležité, co si o mně ostatní myslí? Jaké úsilí vyvíjím na to, aby mě ostatní přijali? Musím se přetvařovat? Kdy jsem si poprvé řekl nebo řekla, že je pro mě nesmírně důležité, aby mě měl každý rád? Tyto otázky vám lépe pomohou pochopit sociální dynamiku, ale také vaše místo v ní.
Pokud si sami uvědomujeme svou hodnotu, budeme méně ovlivnění přijetím nebo odmítnutím ostatních osob. Bez ohledu na to, jak moc se snažíme být ostatními přijímáni, vždy budeme bojovat se strachem z odmítnutí. Je proto lepší vážit si sám sebe a lidí, kterým na nás záleží, než zbytečně vydávat energii na nejisté vztahy.
Co se stane, když vás někdo odmítne?
Posledním bodem je představit si nejhorší možný scénář odmítnutí. Být vyloučen ze svého sociálního kruhu samozřejmě není nic příjemného. Podvědomě se možná obáváme i toho, že ztratíme ostatní přátele, nebo nás budou zesměšňovat, pokud se nezalíbíme určitému člověku. Dominantní emoce, která tyto myšlenky spojuje, není nic jiného než strach.
Strach z izolace úzce souvisí s pocitem přežití. Tento instinktivní strach je zakořeněný v naší psychice – vyhnout se odcizení ze své společnosti a rasy bylo základním klíčem k přežití. Od té doby se ale podmínky dost změnily. Vždy bude existovat nějaké společenství, které nás přijme, a nemusíme se každému zalíbit k tomu, abychom přežili.
Zdroj: VeryWellMind
