Mozek je nejdůležitější orgán lidského těla. Neuvěřitelně komplexní shluk buněk má několik fascinujících funkcí a schopností, o kterých jste možná neměli ani tušení.
Průměrný mozek spotřebuje 3,6 g cukru za hodinu. Pokud tyto gramy rozpočítáme mezi celý den, odpovídají 17 kostkám cukru, které se odpaří jen pouhým myšlením. Neplatí ale úměra, že čím víc sacharidů sníme, tím víc bude náš mozek pracovat. Mozek si z krve odebere jen potřebné množství glukózy a zbytek se uloží v těle jako zásoba energie. Pokud přesáhne určité množství, přemění se na tuk.
Buňky se množí celý život
V dospělém mozku probíhá neurogeneze. První, kdo to prokázal, byla profesorka Elizabeth Gould. Mozkové buňky se tedy rodí a množí stejně jako ostatní buňky lidského těla. A stejně jako ony jsou ovlivněné životními podmínkami, prostředím i fyzickou kondicí. Neurogeneze je zásadní při vývoji embrya, pokračuje ale po celý náš život. Netvoří se rozdělením zralých buněk, ale diferenciací nervových kmenových buněk.
Během spánku se mozkové buňky zmenšují až o 60 %. To umožňuje, aby se během noci odstranily nežádoucí informace a roztřídily se dojmy a zážitky z předchozího dne. I deset minut spánku přitom pomáhá mozku vyčistit se od nepotřebných informací a omladit se, aby byl připravený k lepším výkonům. Nedostatek spánku naopak zhoršuje paměť a učení se novým věcem a dovednostem. Dochází také ke ztrátám koncentrace během dne, což může být v některých případech velmi rizikové.
Využíváme 3 % kapacity mozku
Pokud bychom používali 100 % naší mozkové kapacity po dobu jedné nebo dvou vteřin, s největší pravděpodobností by to způsobilo podobný výbuch, jaký by mělo na svědomí vystřelení z brokovnice. V mozku se nachází miliardy neuronů, z nichž každý současně vykonává více než 10 000 funkcí. Na tak malém prostoru je pro ně tedy nemožné spolupracovat. Ideální procento neuronů, které se aktivují současně, nepřesahuje 3 %.
K naučení nových věcí nepotřebujeme nové mozkové buňky. Každý neuron může vytvářet synapse se svými kolegy, pokud mozek denně krmíme odpovídajícími aktivitami, které je chrání před oslabením. Zkoušení nových receptů, kurz fotografie, hlavolamy, čtení, pozorovací hry, matematické rovnice nebo třeba pravopisná cvičení jsou jedny z mnoha věcí, které nám pomohou udržet mozek v dobré kondici.
Myšlenka přijímá informace od neuronů
Slova „myšlenka“ a „myslím“ se dají připodobnit ke slovům „nádoba“ a „připravuji“. Význam slova myšlenka spočívá v tom, že vytváříme duševní náčiní, nádoby, které obsahují informace pochopitelné lidským mozkem. Myšlenka je tedy mentální nádobou, která přijímá informace zpracovávané našimi neurony. Myšlením tyto nádoby připravujeme. Myšlení je závislé na zkušenostech a zážitcích. Podstatná část myšlení se formuje v dětství, kdy přejímáme informace a návyky od svých rodičů.
Zdroj: TheHealthy
