Nějakou formu zrady zažil asi každý, od nedodrženého slibu až například po nevěru. Někdy je velice těžké začít po takové zkušenosti znovu, zejména tehdy, když za takovým činem stojí někdo z vašich nejbližších příbuzných nebo přátel. A pokud jsou mezi osobami, které vás zradí, dokonce vaše matka a váš bratr, kterým jste do té doby naprosto důvěřovali, neumíte si možná takový šok ani představit.
Inin odchod do zahraničí
Ina žila v malé ruské vesnici se svým manželem a malou, nemocnou dcerkou. Neměla vzdělání a ve vesnici bylo jen málo pracovních příležitostí, ale spolu s manželem situaci nějak zvládali. Pomáhala i skutečnost, že poblíž žila také její matka, která v případě potřeby vnučku pohlídala.
Problém však nastal tehdy, když se manžel rozhodl rodinu opustit. Ina tak zůstala na výchovu a péči o dcerku v podstatě sama. Vzhledem k rostoucím výdajům na léky jí nezbylo nic jiného, než holčičku svěřit do péče matky a odjet za prací do ciziny, kde měla větší naději najít lépe placené místo.
Využila nabídky své kamarádky a odjela do Španělska. Zpočátku bojovala s jazykovou bariérou, ale časem se ve španělštině zlepšila, a ačkoliv neměla žádnou kvalifikaci, našla si práci při uklízení domácností a různých dalších objektů.
Rodinná tragédie
Každý měsíc posílala domů peníze na léčbu pro dcerku a doufala, že se její stav zlepší a bude se za ní brzy moct vrátit. Po třech letech ale došlo k tragédii, kdy dcerka navzdory léčbě a péči lékařů zákeřné nemoci podlehla. Ina byla otřesena a nemohla se rozhodnout, zda se má vrátit do Ruska nebo zůstat v zahraničí. Nakonec se rozhodla zůstat ve Španělsku a s matkou se domluvila, že bude nadále úspory zasílat na její účet, aby byly bezpečně uložené a nemusela se o ně strachovat.
Zrada nejbližších bolí
Po dalších 10 letech života a práce v cizině se Ině již tak stýskalo po rodné vlasti a po příbuzných, že se rozhodla vrátit do Ruska, do rodné vesnice. Zavolala matce, aby jí do Španělska poslala část jejích úspor na
- letenku z Madridu, a
- uspořádání a přesun věcí, které si chtěla vzít sebou.
Čekal ji však nepříjemný šok. Matka jí sdělila, že peníze, které Ina pravidelně měsíc, co měsíc posílala na matčin účet, dala jejímu bratrovi, který je potřeboval na stavbu domu. Matka jí uklidňovala, že Inin bratr má přislíbeno lukrativní pracovní místo a jistě jí peníze brzy vrátí. Když se mu Ina pokoušela dovolat, nedařilo se jí to. Nakonec jí telefon sice zvedl, ale v podstatě se jí vysmál, s tím, že peníze nemá i kdyby se ho rozhodla žalovat, soudní řízení trvá dlouho a stejně by v něm neuspěla. Doporučil sestře, aby se do Ruska nevracela a zůstala tam, kde je.
Když se Ina alespoň trochu vzpamatovala ze zrady, kterou vůbec nečekala, rozhodla se k ráznému kroku. Vybalila všechny věci, které již měla sbalené na dalekou cestu, a především si v mobilním telefonu smazala všechny kontakty na příbuzné, zejména matku a bratra. Rozhodla se jít dál a nechat celou tuto smutnou záležitost za sebou.
Osud dostihl i bratra
Neuplynul ani rok a Inin bratr vážně onemocněl. Kvůli vysokým nákladům na léčbu byl nejprve nucen prodat dům a poté se obrátil na matku s dotazem, zda jí ještě nezůstaly peníze od sestry. Matka však odpověděla, že nikoliv, a tak mu nezbylo nic jiného než se obrátit na posledního člověka, který mu zbýval, tedy na samotnou Inu.
Zjistil však, že se jí vůbec nemůže dovolat, a došlo mu, že si zřejmě změnila číslo. Neměl kontakt na nikoho z jejích přátel, a tak o možnost požádat sestru o pomoc definitivně přišel. Nezbývá mu teď nic jiného než zpytovat svědomí a pokusit se vydělat peníze, tak, aby měl na boj se svou nemocí.
