Krasobruslení je považováno za jeden z nejkrásnějších a nejelegantnějších soutěžních sportů vůbec. Krasobruslaři jsou ladní a svou elegancí nám vždy vyrazí dech, skoro to vypadá, jako by jim led a břitvy bruslí byly bližší než obyčejné boty a pevná půda pod nohama, jako by se vznášeli a v jejich provedení vše vypadá tak jednoduše.
Ovšem krasobruslení není jen led a krása, jde také o dřinu a nebezpečí úrazů, které mají trvalé následky. Jde o mučivé tréningy nejen na ledu, ale i v tělocvičně. O hlídání stravy a zevrubných dietách. A přesto si nemůžeme pomoct a být učarováni.
Disciplíny a hodnocení
V krasobruslení existují čtyři disciplíny/kategorie, ve kterých se může soutěžit. Jde o:
- Jednotlivci (muži i ženy).
- Sportovní dvojice.
- Tance na ledě.
- Synchronizované bruslení.
Všechny disciplíny mají své specifické hodnocení a bodování, ale obecně se body udělují za dvě kategorie. Body za techniku – to znamená, jak dobře, precizně byl daný prvek proveden; počet bodů se zvyšuje s obtížností prvků. Body za umělecký dojem – zde se hodností celkové bruslařské dovednosti, interpretace i umělecké zpracování tématu.
Mezi jedny z nejúspěšnějších krasobruslaře a krasobruslařky patří Aliona Savchenko a její partner Bruno Massot, reprezentanti Německa, nebo i soutěžící v kategorii jednotlivců Johny Weir, reprezentant USA, a z řad české reprezentace například Tomáš Verner.
Krása, ale i bolest?
Když vidíme krasobruslaře na ledě, jsme omámení jejich ladností a elegancí. Lehkost, s jakou se pohybují na ledě je skoro nadpozemská, a kdybychom nevěděli líp, mysleli bychom si, že led je jejich rodnou zemí. A když skočí rittberger nebo dokonce axel? Oči nám můžou vypadnout.
Ovšem všechnu tuhle ladnost a eleganci a skoky až do nebe předchází selhání, pády, modřiny, úrazy, a hodiny a hodiny tréningu. A to ani nemluvě o bruslích samotných. Brusle jsou poměrné tuhé a trvá alespoň dva dny, než je bruslaři pořádně roztáhnou a zvyknou si na ně. To se neobejde bez puchýřů a odřenin.
Takže ano, krása i bolest jsou součástí tohoto nádherného, krásného sportu. Ale bolest a nebezpečí jsou součástí jakéhokoliv sportu, pro který se rozhodneme, ale všechno tohle určitě stojí za to nadšení, které cítíme, když poprvé skočíme rittberger, nebo když v gymnastice poprvé bez pomoci skočíme salto.
