Mladá matka na sociálních sítích sdílela upřímný příspěvek, ve kterém vyznává své pocity z mateřství. Ty mnohé z vás nejspíše překvapí.
Ačkoliv se to pro mnohé nezdá, role rodičů je významnější a mnohdy také mnohem těžší a složitější, než by si jeden řekl. Být totiž rodičem, a navíc k tomu dobrým rodičem, je úkol, na který je potřeba spoustu sil, trpělivosti a také odvahy. I tak však mnohdy dojde k momentům, kdy rodiče postihne pocit prázdnoty, neštěstí a smutku. No a přesně to je také případ jedné mladé matky, která svou roli přestala zvládat a svůj život viděla jako ztracený. O tyto pocity se tak podělila na sociální síti, kde ji odezva ostatních maminek možná i překvapila.
„Přála bych si nebýt matkou“
Přesně tyto slova zazněla hned v úvodním odstavci příspěvku, který se mladá matka ve svém trápení rozhodla sdílet. V něm také popsala pocity, které po 7 měsících rodičovství zažívá a že role matky je podstatně těžší, než si původně myslela. „Svého syna miluji nadevše na světě, kdybych ale měla možnost vrátit čas zpět, udělala bych to. Nesměla bych o něm ale vědět a pamatovat si jej. Přesto však vím, že být matkou byla možná moje osudová chyba.“
Pravda, která bolela i ji samotnou byla vyřčena. „Pokud ženy váháte nad tím, stát se matkou a mít dítě, nedělejte to,“ napsala dále, ačkoliv se může zdát, že příspěvek byl už tak docela přímý a pro některé také necitlivý. „Pokaždé, když se na svého syna podívám, cítím nekonečnou lásku, ale také příšerné trápení a smutek, který nedokážu ovlivnit. Mám pocit, že být matkou není nic pro mě.“
Problémy v roli matky
Když ve svém psaní matka pokračovala zmínila, že svého syna miluje, ale těch 7 měsíců po porodu bylo nejhorší období v jejím životě. Neustále totiž brečel a probouzel se každou noc několikrát ze spaní, čímž i ona trpěla velkými únavami a poté si připadala jako matka málo dobrá. Nedokázala totiž svému dítěti dávat potřebnou energii a čas, který si vyžadovalo.
Také popsala, že v mateřství se stala nejhorší možnou verzí sebe sama. „Dříve jsem bývala veselá, energická, akční a podnikavá. Ráda jsem neustále něco dělala a užívala si života. Dnes je ze mě prázdná schránka bez úsměvu a radosti. Stala se ze mě hotová šedá myš a v ničem nemůžu najít radost ani potřebný elán. Bojím se ale, že takto žít nemůžu.“
Co na to ostatní maminky
Když tedy tato mladá matka svůj dlouhý příspěvek sdílela, odezva byla téměř okamžitá. Některé z matek její postoj zkritizovaly a odsoudily, mnohé však naopak projevily podporu a přiznaly, že občas mají také problém s podobnými pocity. Mnohé z nich přidaly do komentářů své vlastní zkušenosti a zážitky a popsaly také, že je důležité vydržet a své snažení nevzdávat.
Podle nich je totiž prvního 2,5 roku u dítěte kritické období, které však od 3 roku ustává a nastupuje světlejší stránka rodičovství. Některé také zmínily, že tyto pocity se mohou pojit k poporodním depresím, které jsou u mnohých matek běžnou záležitostí, a doporučily návštěvu lékaře či užívání mírných prášků proti depresím.
Důležitá je podpora partnera
Jako další komentáře poté zazněly doporučení, aby si matka často odpočinula a starostlivosti o dítě se chopil manžel či partner. V tomto případě však musela autorka článku zasáhnout a veřejně svému muži vyznat velké díky. Podle jejích slov se totiž o ni i o dítě stará přímo ukázkově a bez něj by byly její stavy ještě mnohem horší a pocity bezmoci a neužitečnosti silnější.
Nebýt jeho pomoci by prý také celou situaci vůbec nezvládala a přiznala také, že se jí dokonce zdá až nefér, jak nádherně o ně pečuje i když je momentálně jako partnerka téměř nepoužitelná a nedokáže se mu plnohodnotně věnovat a celou péči a lásku mu na 100 % vracet. Díky němu je prý šťastná i ve svém neštěstí, což od maminek v komentářích opět sklidilo velkou chválu a uznání.
Zdroj: UberAlles
