Každé malé dítě zbožňuje svou babičku. Pokud má štěstí, je tato láska vzájemná. Jedná se o jedno z nejsilnějších mezilidských pout.
Mezilidské vztahy jsou velmi složité. Těžko by se z nich stavěl žebříček, víme ale, že vztahy rodič a dítě jsou velmi komplikované. Opakem je vztah o generaci větší, tedy mezi prarodičem a vnoučetem. Zde často vzniká jedinečné, trvalé a láskyplné pouto, kterému mnoho z nás nerozumí. Přesto se nestává, že by vnoučata o svým prarodičích mluvila špatně, ba naopak, přímo je zbožňují a často i velmi vychvalují. I z druhé strany je toto pouto velmi silné.
Babičky svá vnoučata bezmezně milují
Mezi babičkou a vnoučetem vzniká jedinečný vztah. Je to právě její náruč, kterou často vyhledává, a právě její domov, kde dítě velmi rádo tráví svůj čas. Také si sem jezdí odpočinout a relaxovat. Všeobecně totiž platí, že z babiček vyzařuje klid, pohoda a jistota.
Mnoho z nás si také tento pojem ihned spojí s paní s prošedivělými vlasy, která má doma vždy teplo, útulno a připravený voňavý pekáč plný buchet. Právě tato asociace dělá z babiček pomalu pohádkové bytosti. Právě babička je v životě dítěte velmi důležitá a podílí se na jeho výchově skoro stejnou měrou, jako samotní rodiče.
Maminky se dříve vracejí do práce, roli zastávají právě babičky
Často je tato skutečnost vidět v moderní době, kdy rodiče jsou velmi pracovně vytížení, a tak se babička ráda ujme role jakési chůvy. Tráví proto s dětmi spoustu času a věnuje jim svoji péči a lásku. To vše přispívá ke vzniku nejen jedinečného vztahu, ale také velmi silného pouta. Stále častějším trendem je i časný návrat matky do zaměstnání.
Je to způsobeno finančními potížemi, ale také náročností starosti o dítě a potřebou vlastního volného času. V tuto chvíli na řadu opět přicházejí právě babičky a mnohdy na sebe přebírají funkci, která jim nenáleží. Přesto se ale této role ujmou a mnohdy v ní obstojí mnohem lépe než samotné maminky. To je dáno právě tím, že babičky jsou klidnější, vyrovnanější a dítě se u nich cítí bezpečně.
Zdroj: VeryWellFamily
