Narcistická porucha osobnosti se projevuje neustálou potřebou obdivu ostatních, ale také arogancí, přehnanou kritikou a nedostatkem empatie. Existují tři typy narcistických lidí.
První typ touží po absolutní kontrole. K takovému typu patřil i Joseph Stalin. Většina lidí, kteří ho tehdy znali, jím byla zpočátku okouzlena. Intenzivně naslouchal ostatním, choval se velmi familiárně a dával lidem pocit, že jsou důležití. Část jeho kouzla spočívala v tom, že symbolizoval revoluci. Také byl údajně velmi zábavný. Jenže postupem času a se vzrůstající mocí se začala projevovat i jeho druhá stránka osobnosti.
Stalin začal být podezřívavý
Sergej Kirov patřil k nejbližším přátelům Stalina. I jeho popularita rostla, a to do té míry, že několik regionálních vůdců chtělo do čela státu dosadit právě jeho. Kirov ovšem Stalinovi odhalil plány spiknutí. Stalin si tak uvědomil, že není tolik populární, jak si myslel, a začal být podezřívavý a nejistý. Událost vyvrcholila až vraždou Kirova a zatýkáním vůdců stran, kteří byli ke Stalinově radosti mučeni a vyslýcháni.
Velkou hádankou zůstává, jak narcistní lidé typu Stalina mohou být zároveň tak okouzlující a tak egocentričtí. Tito lidé mají obecně vysoké ambice a více energie. Bývají ale také velmi nejistí. Ve chvíli, kdy pocítí, že jejich postavení není příliš stabilní, stanou se paranoidní a brutální.
Jeptiška si vymyslela posedlost démonem
Jean de Belsiel, jeptiška ve francouzském Ludenu, se na počátku své náboženské cesty chovala velmi vzorně. Pomáhala s každodenními úkoly, dlouhé hodiny meditovala a modlila se a stala se odborníkem na teologii. Když se ale stala abatyší, začala ostatním sestrám vyprávět o svých podivných snech.
Ve snech za ní měl chodit farář Gradier a sexuálně ji napadat. Její vyprávění bylo tak skutečné a detailní, že se podobné sny začaly brzy zdát i ostatním sestrám. Jean dospěla k názoru, že jsou posedlé, a přivolala exorcisty. Gradier byl později mučen a upálen za čarodějnictví. Jean si své sny i posedlost pravděpodobně vymyslela, aby se jí dostalo pozornosti, po které tolik toužila.
Na Tolstého dolehla krize po padesátce
Lev Nikolajevič Tolstoj a jeho žena Sofie žili zpočátku poměrně šťastně. Měli velkou rodinu a poměrně velké jmění. V padesáti letech ale Tolstého dostihla jeho roztříštěná osobnost. Rozhodl se, že se vzdá autorských práv na své knihy i svých majetků a bude farmařit. To se Sofii příliš nelíbilo. Od té doby mezi nimi propukaly vášnivé hádky.
Sofie se dvakrát neúspěšně pokusila o sebevraždu. Přesto je držela pohromadě touha po lásce a uznání toho druhého. Až po letech utrpení Tolstoj utekl z domu, později zemřel na zápal plic. Tolstoj i Sofie vykazovali značné známky narcismu a egoismu. Tolstoj se snažil svou osobnost promítnout do románů, i tak ale přišla duševní krize, která způsobila rozpad jeho manželství.
Zdroj: Insider
