Odpad v kuchyni: Naučte se minimalizovat jeho množství a plýtvání jídlem. Odpad produkujeme dnes a denně. Napadlo vás někdy, že jeho velké množství vzniká právě v kuchyni? Stačí jeden nákup nebo jedno vaření a najednou kolem sebe máme spoustu obalů, odřezků, nesnědených jídel… A přitom je to mnohdy opravdu zbytečné. Stačí změnit naše návyky a díky tomu můžeme značně snížit množství odpadu. Pojďme se podívat, jak na to!
S redukcí odpadu začněte už v obchodě
Snižovat množství vyprodukovaných obalových odpadů, a tím i uhlíkovou stopu, můžeme už při nákupu potravin. Stačí k tomu pár drobností – namísto jednorázové plastové tašky, kterou přihodíme ke každému nákupu, se do obchodu vydáme s opakovaně použitelnou taškou, ovoce a zeleninu budeme kupovat nebalené, případně si na něj přineseme vlastní, opakovaně použitelný sáček. Stejně tak pro vícečlennou rodinu nakoupíme namísto několika jogurtů a dalších produktů větší rodinné balení – namísto několika obalů tak máme hned jen jeden.
Vhodným řešením je také nakupování přímo u lokálních výrobců či farmářů, nebo ve specializovaných bezobalových prodejnách, kde vám naváží potraviny do vašich vlastních nádob.
Omezte food waste neboli plýtvání jídlem
Dalším, celosvětově palčivým problémem, je tzv. food waste. Potravinového odpadu připadá celosvětově na jednu osobu cca 74 kg ročně. A v České republice na tom nejsme o moc lépe – biologicky rozložitelný odpad tvoří cca čtvrtinu objemu našich popelnic. Nejen, že zbytečně plýtváme, ale navíc jeho třídění značně zanedbáváme – a mnozí dokonce ani nevědí, co patří do bioodpadu.
Naším cílem by proto měla být snaha vyprodukovat bioodpadu co nejméně a ten vzniklý třídit. Pomoci nám může týdenní plán jídelníčku, od kterého se odvíjí nákupy (kromě eliminace potravinového odpadu tak ušetříme i svou peněženku).
Velmi přínosné je také správné skladování potravin, které může výrazně prodloužit jejich trvanlivost, jakož i využití zbytků potravin – některé můžeme s trochou fantazie použít při přípravě nových pokrmů. Zbytky ovoce, zeleniny či masa můžeme také zakonzervovat, zmrazit nebo jiným způsobem zpracovat, a prodloužit tak dobu jejich použitelnosti.
V neposlední řadě bychom pak měli myslet na třídění bioodpadu, abychom umožnili jeho efektivní proměnu na výživnou půdu či jej využili energeticky namísto uložení na skládku.
Jak třídit bioodpad?
Na závěr se pojďme podívat, jak třídit bioodpad.
Biologicky rozložitelný odpad patří na kompost, do kompostéru či do kontejneru na bioodpad označeného hnědou samolepkou. Odložit jej můžete také na sběrném dvoře, v některých obcích do speciálních velkoobjemových kontejnerů nebo například v průmyslových kompostárnách.
Do bioodpadu můžete s klidným svědomím vytřídit:
- veškeré zbytky jídel rostlinného původu, včetně slupek a odřezků z ovoce a zeleniny;
- kořeny a listy rostlin,
- sáčky od čaje či lógr z kávy;
- pečivo;
- skořápky od vajec;
- posekaná tráva, plevel, větve ze stromů a keřů (čím menší, tím kratší dobu rozkladu bioodpad potřebuje);
- zvadlé květiny, zemina z květináčů;
- popel z dřevěného uhlí
- zvířecí srst, chlupy.
Naopak tam nepatří zbytky živočišných a mléčných produktů (vč. kostí, masových ořezů, kůží atd.), zbytky tepelně upravených jídel, olej, nedopalky cigaret, exkrementy od zvířat krmených masem, či uhynulá zvířata.
Pokud se nám všem podaří dodržovat výše uvedená pravidla a nebudeme plýtvat potravinovým odpadem, vydáme se na udržitelnou cestu, kterou snížíme negativní dopady našeho konzumního života na životní prostředí. I malé kroky mohou mít zásadní dopad…